Válka je vyhnala z domovů. Teď čekají na naději v Srbsku. Perspektiva zavítala do uprchlických táborů na srbsko-chorvatském pohraničí v Šidu

Chceme poukázat na problematiku migrace z různých perspektiv. Projekt Migrace z perspektivy nechce poskytnout jednoznačné stanovisko na problematiku migrace.  Chceme přinášet příběhy lidí, kterých se migrace přímo týká. Vyrazili jsme proto na hranice Srbska a Chorvatska, do táborů Principovac a Adesčevi. Stovky běženců z Afghánistánu, Íránu a dalších zemí sem utekli před válkou či režimem. Doufají, že se jim na jihu Evropy podaří zvrátit své osudy.

 

„Týden předtím, než jsem uprchl, mě pumový atentát připravil o dva bratrance,“ říká dvacetiletý mladík z Afghánistánu. „Mám čekat, až to budu já? Chci žít v míru a v mé zemi to nejde,“ dodává.

Perspektiva nebude nic natírat narůžovo. Vedle rodin s dětmi velkou část migrantů tvoří také mladíci. Někteří z nich mají možná utopické sny, dostat se do Německa, kde chtějí studovat a stát se třeba lékaři. V chudém Srbsku, kde vám je angličtina k ničemu to zkrátka nejde.

Je to možná nereálný sen, ale je to jediné co je žene dopředu. Proto je na světě 72 milionů lidí v pohybu. Ano, jiným je třeba sedmnáct, osmnáct let, netuší co s životem, jen se ženou se staršími kolegy za něčím. Chtějí ve svém životě nějaký cíl, vyhýbají se tak kempům, které pro ně moc neřeší. Žijí v tzv. dzunglích. Hmotná nouze a psychologiclá bezvýchodnost produkuje, tak jako v každé společnosti, násilí a kriminalitu. Tu můžeme vidět v médích.

„Miluju svoji zemi, chybí mi rodiče a nejvíce bych si přál, aby se lidé v Afghanistánu přestali vraždit. Do takové země bych se rád vrátil.“

Příběh kluka, který má ovázaný nohy a brýle mu drží lepící páska – který se skvělou angličtinou a vírou v mír touží pomáhat ostatním jako lékař – už ne. „Miluju svoji zemi, chybí mi rodiče a nejvíce bych si přál, aby se lidé v Afghanistánu přestali vraždit. Do takové země bych se rád vrátil.“ Tohle je vzkaz pro Evropu od kluka, který stejně jako my z Perspektivy věří v to lepší v nás. Jediný rozdíl mezi námi je, že on se do Osijeku autobusem nedostane. My ano.

This slideshow requires JavaScript.

Více o projektu Migrace z Perspetivy najdete zde. 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s